Červenec 2013

Paměti kontraadmirála Hornblowera 2 - Noc ve věznici

17. července 2013 v 15:58 | Dark Angel |  Paměti Kontraadmirála Hornblowera II - slash, Horatio Hornblower / Archie Kennedy
Téma: Hornblower
Páry: Horatio Hornblower / Archibald "Archie" Kennedy
Žánr: preslash
Varování: 12+, nedoporučuji odpůrcům romantiky
Beta-read: zatím chybí
Shrnutí: Poslední kapitola rozuzlí dlouhé roky pochyb a nejistot.
Poznámka: Začátek druhé části se odehrává dva roky po poslední kapitole první části.
Motto: Mládí odchází stejně, jako naši přátelé. Smrt je na moři neodvratná. Ale vzpomínky zůstávají.
***
Díval se na mě z pouhých pár centimetrů a já na pár vteřin zadržel dech, abych se vyvaroval polekaného výkřiku a tím i zburcování stráží.
"Archie, tohle mi nemáš dělat," řekl jsem pak úlevně a vnímal své zběsile tlukoucí srdce. Zvolna se uklidňovalo.
Kennedy stál na dolní posteli, rukama se držel té horní a beze slova se na mě díval. Jeho modré oči se propalovaly až do hloubi mé důše. Četl teď ve mně jako v otevřené knize, nedokázal jsem se tomu bránit.

V tu chvíli jsem si uvědomil, že strážní jsou daleko a my dva jsme v cele sami. Tady nás nikdo vidět nemůže a Archie to pochopil mnohem dřív než já. Proč mě to jen nenapadlo? Určitě na tuhle chvíli myslel celý den.
"Nejspíš tě něco tíží na svědomí, poručíku. Když ses tak vyděsil," posmíval se mi a vyhoupl se nahoru na pryčnu ke mně. Usadil se na opačném konci, než jsem měl hlavu, přitáhl si nohy k tělu a položil bradu na kolena.

V mdlém měsíčním světle vypadal v té pozici jako malý kluk. Neubránil jsem se další myšlence na jeho bezbrannost a moji neodolatelnou chuť chránit jej. Křehký, zranitelný, citlivý Archie.

Posadil jsem se, opřel se zády o chladnou kamennou zeď a natáhl k němu ruku: "Pojď sem, Archie."
Toužil jsem ho obejmout jako nikdy dřív a on se místo toho rozhlédl po cele, jako by se z temných koutů kdykoli mohli vyrojit nechtění pozorovatelé. Pak zabloudil očima ještě ke dveřím s malým, zamřížovaným okénkem. Na chodbě byla tma a ticho.
"Všichni spí, Archie. Nikdo tu není," chlácholil jsem jej a stále mu nabízel svoji ruku.