Červenec 2011

Paměti Kontraadmirála Hornblowera 1 - Za zády

31. července 2011 v 21:22 | Dark Angel |  Paměti Kontraadmirála Hornblowera I
Téma: Hornblower
Páry: Horatio Hornblower / Archibald "Archie" Kennedy
Žánr: preslash
Varování: bez omezení, nedoporučuji odpůrcům romantiky
Beta-read: zatím chybí
Shrnutí: Kontraadmirál Hornblower na samém sklonku života vzpomíná na léta své služby u námořnictva
Poznámka: Zatím jsou napsané Paměti 1 a 2, každá část se odehrává s určitým časovým odstupem, ale i tak jsem se zatím nedostala dál než k Horatiovým létům v hodnosti poručíka.
Motto: Mládí odchází stejně, jako naši přátelé. Smrt je na moři neodvratná. Ale vzpomínky zůstávají.

***

Jelikož za svévolné opuštění lodi je jen jediný trest, tísnilo se dobrých osm set mužů už více než šest měsíců na palubě Justinien kotvící v přístavu. Opustit loď směl jen kapitán a muži pověření nějakým úkolem na břehu. Nebo ti, kteří právě skládali důstojnické zkoušky jako Simpson před několika dny.

Paměti Kontraadmirála Hornblowera 1 - To, co nám všem

20. července 2011 v 20:10 | Dark Angel |  Paměti Kontraadmirála Hornblowera I
Téma: Hornblower
Páry: Horatio Hornblower / Archibald "Archie" Kennedy
Žánr: preslash
Varování: bez omezení, nedoporučuji odpůrcům romantiky
Beta-read: zatím chybí
Shrnutí: Kontraadmirál Hornblower na samém sklonku života vzpomíná na léta své služby u námořnictva
Poznámka: Zatím jsou napsané Paměti 1 a 2, každá část se odehrává s určitým časovým odstupem, ale i tak jsem se zatím nedostala dál než k Horatiovým létům v hodnosti poručíka.
Motto: Mládí odchází stejně, jako naši přátelé. Smrt je na moři neodvratná. Ale vzpomínky zůstávají.
PS: Druhá kapitola je tady. Velice se omlouvám za obrovské rozestupy mezi kapitolami, ale musela jsem zvládnout zkouškové. Snad se teď polepším. Dark

***

O čem Kennedy mluvil jsem pochopil hned následujícího dne večer. Všichni jsme seděli u večeře v koutku podporučíků a pan Clayton hrál na housle veselé melodie. Nálada byla uvolněná, podporučíci se bavili a já jim jako nejmladší naslouchal, abych se něčemu přiučil. Jen Kennedy seděl sám kousek stranou, v rukou držel otevřenou knihu a, jak se zdálo, opět byl myšlenkami úplně jinde. Příběh ho pohltil natolik, že si málem nevšiml příchodu dalšího muže.