Červen 2011

Paměti Kontraadmirála Hornblowera 1 - Poručíci

8. června 2011 v 10:25 | Dark Angel |  Paměti Kontraadmirála Hornblowera I
Téma: Hornblower
Páry: Horatio Hornblower / Archibald "Archie" Kennedy
Žánr: preslash
Varování: bez omezení, nedoporučuji odpůrcům romantiky
Beta-read: zatím chybí
Shrnutí: Kontraadmirál Hornblower na samém sklonku života vzpomíná na léta své služby u námořnictva
Poznámka: Zatím jsou napsané Paměti 1 a 2, každá část se odehrává s určitým časovým odstupem, ale i tak jsem se zatím nedostala dál než k Horatiovým létům v hodnosti poručíka.
Motto: Mládí odchází stejně, jako naši přátelé. Smrt je na moři neodvratná. Ale vzpomínky zůstávají.

PS: Tak vám, moji drazí, představuji úplně novou povídku z fandomu Hornblowera. Chytlo mě to, že? :-) Je to tak a nemůžu se toho zbavit. Paměti I mají osm kapitol a už mám pro vás připravené i Paměti II, které mají kapitol šest. Takže je na co se těšit. Zatím to bude jen lehoulinký preslash o spřátelení, sbližování a strastech námořnického života. Později se uvidí, kam dospějeme. Třeba nikam, třeba někam... Přeji příjemné čtení. Vaše Dark


***

Když mi bylo sedmnáct, požádal jsem svého otce, aby se za mě přimluvil u námořnictva. Cítil jsem se již dost starý na to, abych se jako dítě nechával vzdělávat v bezpečí domova a živit svou rodinou. Psal se rok 1794 a já zatoužil po vlastním, svobodném životě a zodpovědnosti.

Otec, jakožto lékař vysokých kvalit, znal několik námořních důstojníků a mimo jiné také kapitána Keena z lodi Justinien. Kdysi, když byli oba o mnoho let mladší, sloužil můj otec pod Keenovým velením jako lékař na fregatě v královském loďstvu. Dnes již mu věk ohýbal záda a pacienti dávali přednost mladším a pokrokovějším lékařům. Otec zchudl, uzavřel se do sebe a i když své děti i moji matku, než zemřela, vroucně miloval, nyní poněkud zahořkl. Nedivil jsem se mu. Život k němu nikdy nebyl milosrdný.

Těžko jen pomyslet, co všechno musel otec během těch let na moři prožít. Má představivost tehdy nestačila na všechny hrůzy války, ovšem mé očekávání nebylo nikterak nadsazené, a tak jsem měl dobrou naději úklady života na moři přečkat. To jsem ovšem ještě tehdy nevěděl a nevěděl jsem to ani o mnoho let později. Uvědomuji si to až nyní, kdy se můj život chýlí ke konci.