Žánr: drabble
Postavy: my dva
Varování: žádné
Téma: jenom úvaha nad pravdou
Počet slov: 100
***
Díváš se na mě, oči hluboké jako celý vesmír, tajemné a těžko čitelné.
Prohlížíš si každý milimetr mé tváře, soustředíš se.
To samé dělám i já.
Oba přemýšlíme, viď?
Téměř můžu vidět, jak tvé myšlenky víří.
Biomechanika a filosofie. Všechno souvisí se vším.
Oba zkoumáme tvář toho druhého v marné snaze vyčíst pravdu.
Soukolí se otáčejí.
Jenže jak by se nám to mohlo povést? Duhovky se ti zalesknou v matném světle.
Že by to něco znamenalo? Objevil jsi snad něco?
Skutečnou podstatu věci?
Pravdu?
Ne.
Je to jen zdání.
Myšlenky jsou příliš dobře ukryté za naší těžce udržovanou poker face.








Páčilo sa mi to do momentu, keď som si neprečítala posledné dve slová. Podľa mňa a iba mňa, by si tam mohla dať pokrovú tvár a nič by sa nestalo. Je možné, že si tým chcela niečo vyjadriť, ale myslím si, zase iba ja, že by ti to v českom jazyku znelo krajšie.