28. září 2010 v 21:25 | Dark Angel
|
Téma: Harry Potter
Postavy: Severus Snape, Anita, Remus Lupin, Hestia Jones
Varování: het, zobrazuje smrt a citové utrpení, jednorázovka, bez omezení
***
Ocelově šedá obloha se snášela níž a níž na potemnělou zemi. Klesala, těžkla, černala mohutnými mračny. A pak to přišlo. První drobné krůpěje vody smáčely rozpukanou, vyprahlou půdu. Okamžitě se vsákly. V rychlém sledu však následovaly další a další, čím dál větší kapky. V dálce zaduněl hrom. Zablýsklo se fialovým světlem. Spustil se prudký liják.
"Ideální..." poznamenal hluboký, dunění hromu podobný hlas.
Znovu se zablesklo. Tentokrát zeleně.
"Avada Kedavra," hlesl muž s hlubokým hlasem. Nebyl to výkřik ani šepot. Bylo to něco mezi tím. Znělo to téměř omluvně.
"Ach..." bylo to poslední, na co se zmohla mladá, tmavovlasá žena před ním. Klesla k zemi. Její tělo se svezlo na tvrdou, dlouhými vedry vysušenou půdu a už se nepohnulo. Věděl, že se nebude bránit.
Muž s hlubokým hlasem se k ní sklonil. Něžně pohladil její růžové, rychle blednoucí tváře. Zvedl bezvládné tělo do náruče a naposledy ji k sobě silně přivinul.
Zhluboka se nadechl a snažil se zapamatovat každou sebemenší stopu, každý nepatrný detail její vůně.
"Všechno jednou končí..." řekl stejně omluvně, jako vyřkl smrtící kletbu. Pak se i s jejím tělem přemístil.
Ve stejnou chvíli se začaly na již opuštěné místo přemísťovat desítky postav a vzápětí pronásledovaly vraha na další místo.
***
"Anita zmizela," konstatoval Remus Lupin druhého dne ráno na ústředí Fénixova řádu. Právě mu totiž vyděšená Hestia Jonesová oznámila, že její spolubydlící už dvě noci nespala v jejich bytě.
"Remusi, musíme něco udělat!"
Remus uchopil mladou čarodějku za ramena a stiskl je v přívětivém a povzbudivém gestu: "Neboj se, najdeme ji. Kdys´ ji viděla naposledy?"
Hestia se zamyslela: "Předevčírem dopoledne jsme se potkaly na Příčné. Chovala se divně. Řekla, že si musí něco zařídit a že se uvidíme později. Pak zmizela v Obrtlé. Remusi, něco se jí tam určitě stalo..." Z hlasu růžolící ženy bylo možné vycítit zoufalství.
***
Severus Snape se skláněl nad navršeným rovem z bílých kamenů. Ještě nikdy se necítil tak mizerně.
Myslel na to, jak je mu líto tak skvělé čarodějky a jeho jediné přítelkyně. Myslel na její přívětivou povahu, vlídný hlas... Na její obětavost.
"Právě to tě stálo život, má drahá."
Musel to udělat. Věděl, že toho bude do smrti litovat, že se za to bude proklínat, ale nebylo vyhnutí. Pán Zla po ní šel jako ještě po nikom. Severus věděl, že by ji umučil. Byla jeho největší důvěrnicí, ale hrála dvojí hru.
Věděla, že zemře. Sama si zvolila jak. Nechtěla se podrobit Voldemortovu mučení. Věděla toho příliš a nemohla dopustit, aby ji dostal.
Prosila. Prosila Severuse. A on to udělal.
Nikdy si to nedokáže odpustit.
Odvrátil se od hrobu. Na samý vrchol položil velký plochý kámen, na který kouzlem vyryl zlaté písmo.
Pak se přemístil pryč.
Na kameni zářily dva jasné nápisy:
Severus Snape
1961 -
Datum úmrtí nebylo doplněno, ale Severus věděl, že jednou tady bude ležet i on. Nikde jinde. Jen tady. Po jejím boku.
Druhý nápis byl jasný:
Anita Snape
1967 - 2010
Pod jejich jmény byla zobrazena zlatem oplétaná kouzelnická hůlka, symbol Fénixova řádu, zabodnutá do smrtijedské lebky. A na samém dolním okraji kamene matně zářil drobný ozdobný nápis:
Ruku v ruce šli životem, žena a muž v nekonečné důvěře, a tak i na poslední cestě zůstanou navždy spolu.
Voldemort to zjistil. Další důvod, proč po ní šel. Anita Snape, Severusova manželka a společnice ve dvojí hře. Pro lásku ve světě Pána Zla neexistovalo místo.
Severus si byl jist, že i na něj jednou dojde. A až se tak stane, až odhalí i jeho, nebude se bránit. Všechna kouzla pro přenesení jeho těla do společného hrobu byla provedena. Vše bylo připraveno.
Už zbývá jen zemřít.
Páčil sa mi opis na začiatku, páčila sa mi posledná veta na konci.
Bolo to fajn, nenútené. Len ma rušilo to, že to bolo tak podobné smrti Dumbledorea.