Amor fati 11

18. července 2010 v 16:50 | Syriana |  Amor Fati
Téma: originální povídka
Postavy: Améli/ Desmod
Varování: HET, +18, zobrazení sexu
Poznámka: Věčnost je moc dlouhá, aby byl upír sám


***

Od tvého zrození se můj svět od základů změnil.
Užívám si každičké chvíle, kdy jsem s tebou a připadá mi, že než jsem tě potkal, nežil jsem.
Tvůj zvonivý smích prosytil dům až do nejhloupějších základů, a do kterékoliv místnosti vejdu, slyším jak se odráží od stěn.
V tuhle chvíli tu nejsi a mě jakoby půl chybělo.
Každou chvíli už by ses měla vrátit z lovu.
Těším se, jak se ke mně připlížíš ze zadu, obejmeš mne kolem krku a do ucha mi zašeptáš své dnešní úspěchy.
Děláš to pokaždé.
Jsem na tebe pyšný, jak rychle sis osvojila pravidla lovu.
Jsi v tom výborná, žádný muž tvému vábení neodolá, ani já ne.
Sedím ve svém oblíbeném křesle v knihovně a u nohou stolu je schoulený Viktor, který právě dostal svou dávku.
Popíjím říznutou krev mladé panny na spravení chuti, když se ozve mohutné bušení na vrata.
Dunivý zvuk se rozléhá celým sídlem a vibruje v hale.
Pohlédnu na sluhu, co že to má znamenat, ale dříve než stihne odpovědět, nebo dojít otevřít, vrata se rozletí a vejde vysoká postava zahalená v plášti.
Se skloněnou hlavou přijde až ke mně.
"Přicházím s dopisem od Soudce." Vysoký hlas s medovým zabarvením prořízne ticho.
Zahalenec nemusí ani sundávat kápi, abych věděl kdo je.
Erina, Ezekielova pravá ruka, nejvěrnější ochránkyně, má bývalá partnerka.
Erina si sundává kapuci a zlatavé lokny se rozlijí po černi pláště.
Azurově modré oči se mi propalují do mozku a rudé rty se stáhnou do posměšného úšklebku.
"Vítej, Erino." Jen pokynula hlavou a předala mi tlustou zapečetěnou obálku.
Viktor ji vzal a odnesl do knihovny.
Oči se jí rozšířily údivem.
"Ty to nebudeš číst?"
"Není třeba, vím co Ezekiel chce, mám přivést Amélii." Při vyslovení jejího jména Erinin pohled ztvrdne.
"Ano, máš přivést ukázat tu svou holubičku, doufej, že ti ji Soudce vrátí, celou."
"O tom vůbec nepochybuji! Pokud se nezdržíš mám práci!" řeknu pevným rázným hlasem.
Smích jako když se tříští sklo se k Erině vůbec nehodí přesto ji však vystihuje mnohem lépe než její krásná tvářička.
"Ode dneška za devět dní, jinak" s těmi slovy se obrátila k odchodu.
Než stačila vyjít ze dveří střetla se s tebou.
Podívali jste se na sebe a napjaly se jako šelmy, které se chystají zaútočit jedna na druhou.
Po nekonečně dlouho trvajících vteřinách Erina odešla.
Ani jsem nepostřehl, kdy jsem zatajil dech.
Konečně jsi tu a já tě mohu obejmout.
Tázavý pohled a nadzvednuté obočí mi dá jistotu, že to nepřejdeš.
"Kdo byla?"
"Jsi tak krásná, má maličká, když jsi netrpělivá."
"Kdo?"
"Posel," přivinu si tě na hruď "posel od Ezekiela. Přítomnost s tebou plyne tak neuvěřitelně rychle, že jsem neviděl, že lhůta pomalu vyprší. Mám devět dní, abych tě připravil."
Do očí se ti vloudí stín strachu.
"Devět, jenom devět?"
"Neboj se, času máme dost, a navíc jsi říkala, že se těšíš až uvidíš Věčné město." Snažím se tě povzbudit.
"Ano, to ano."


Pokračování: Amor fati 12
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zkřaksnydick Zkřaksnydick | E-mail | Web | 14. března 2012 v 20:47 | Reagovat

To je alespoň o něčem...

2 Ebsa Ebsa | Web | 18. června 2013 v 11:56 | Reagovat

To je počteníčko

3 Zade Zade | Web | 1. července 2013 v 6:34 | Reagovat

Faj, může být

4 Honza Honza | Web | 23. srpna 2013 v 12:47 | Reagovat

Fajne čtení fakt.

5 Nela Pa Nela Pa | Web | 6. září 2013 v 9:54 | Reagovat

Moc hezký článek =).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama