Téma: originální povídka
Postavy: Améli/ Desmod
Varování: HET, +18, zobrazení sexu
Postavy: Améli/ Desmod
Varování: HET, +18, zobrazení sexu
Poznámka: Věčnost je moc dlouhá, aby byl upír sám
***
Pohladil jsem ji pohledem a pokračoval dál v ukájení její zvědavosti.
"Když jsem se měl poprvé setkat se Starším, byl jsem přesvědčen, že mne nemůže nic ohrozit, nic překvapit…" Při té vzpomínce jsem se musel sám sobě smát, "… ale můj omyl byl obrovský.
Jen při pouhém vstupu do místnosti se přese mne převalila síla tisícileté moci. Oproti němu jsem byl nic.
Měl nade mnou moc, byl jsem jen pouhá figurka v jeho rukou.
Každá buňka mého těla se chvěla zimnicí, když na mne upřel pohled ledově šedých očí.
Má mysl byla ztracená a čelila náporu jeho vzpomínek, které v mé hlavě zanechávaly rozdrásaná prázdná místa.
Ta bolest je nepředstavitelná.
Doufám, má maličká, že tě toho ušetří." smutně jsem na ni pohlédl a viděl, nebo spíš cítil, její strach a zděšení.
Uchopil jsem bledou drobnou ručku do své a palcem jí krouživě přejížděl přes dlaň.
Párkrát se zhluboka nadechla - ještě si neuvědomuje, že dýchat nepotřebuje.
Pootevřela ústa a roztřeseným hlasem se tiše zeptala:
"Desmode, kdo je to? Já se s ním budu muset setkat?" strach v jejím hlase pomalu střídala panika.
Přisedl jsem k ní a konejšivě si ji přitiskl k hrudi a hladil ji po vlasech.
"Neboj se Amélie…" mumlal jsem jí do vlasů, "… Ezekiel ti neublíží. To jen trestal mou nadutost a neúctu. Ovšem setkat se s ním musíš, to je pravidlo, jehož porušení se velmi tvrdě trestá.
Ale dokud budu po tvém boku, nemusíš se ničeho bát."
Vzhlédla ke mně a já se málem utopil v jejích očích. Ovanula mě její bezbrannost smíšená s touhou a podtrhnutá obavami o život.
Vzal jsem ji za bradu a chvíli jsem se ještě koupal v jejích oříškových tůních.
Můj hlad po ní mě však brzy skolil.








Pravdu máš....