Amor fati 7

24. března 2010 v 13:23 | Syriana |  Amor Fati
Téma: originální povídka
Postavy: Améli/ Desmod
Varování: HET, +18, zobrazení sexu
Poznámka: Věčnost je moc dlouhá, aby byl upír sám


***


Viktor zaklepal tiše na dveře a plavým krokem vešel.
"Paní je již vzhůru, pane." uklonil se s nedočkavostí jeho vlastní a čekal, zda mu již splním vroucí přání.
"Sundej si šátek a poklekni, a pospěš si!"
"Ano, pane." spěchal a rval si šátek z hrdla dolů a nedočkavě jej dlachmal v ruce.
Sklonil jsem se a bez jakýchkoliv okolků se zakousl do jeho šíje, tepající vzácnou tekutinou.
Pro mě to již byla rutina, jeho krev mi dokonce ani moc nechutnala, ale pro něj to byla rozkoš.
Nejžádanější droga, při níž mu tělo zaplavil Adrenalin, Vzrušení, Extáze, Bolest i Slast.
Přivřel oči a poddával se svým pocitům.
Když jsem se od něj odtrhl a nechal v něm jen pramálo života nespokojeně zamručel, ale neodporoval, protože ví, že dříve či později dostane svou dávku znovu.

Vím, že je již vzhůru.
Cítím její zmatenost a nemůžu se dočkat, až ji opět spatřím.
Když jsem vešel do pokoje, seděla na posteli s pohledem upřeným na karafu krve, ucítil jsem její žízeň.
Usedl jsem vedle ní a pohladil ji po těch sametových vlasech.
Nalil křišťálový pohár až po okraj a přidržel jí ho u úst.
"Pij má drahá, jsi velmi zesláblá. Na všechny otázky a odpovědi potřebuješ hodně sil..."
Přidržela si mé ruce jejími roztřesenými a poprvé se napila.
Její oči se rozšířili z uzounkých štěrbinek a já jí pohlédl až do duše.
Tělem se jí prohnala obrovská vlna naplnění a uspokojení šílené žízně.
Spolkla i poslední kapku, jako mlsná kočka se olízla a otřela si rty.
Jen jsem se pousmál.

"Amélie, vítám tě do světa nesmrtelných.
Tohle..." mávl jsem rukou kolem dokola "je teď tvůj domov."
"Udělám vše proto, abys zde byla šťastná. Již brzy zjistíš, že tvé tělo nyní oplývá nevídanou silou a schopnostmi, o kterých se smrtelníkům může jen zdát."
"Nyní jsi jen pouhý novorozenec, který poznává skryté krásy noci. Vše pro tebe bude nové a já jsem tu jen pro tebe."

Objal jsem ji kolem ramen a pomohl jí vstát.
Vmžiku zde byl Viktor a klaněl se své nové paní.
"Amélie, tohle je Viktor, tvůj osobní sluha.
Poslechne tě na slovo, ať si budeš přát cokoliv."
Viktor se paní uklonil a odešel ke skříni, kde začal Amélii chystat šaty.
Za chvíli již měla na posteli nachystány šaty barvy noci poseté malinkými štrasy, které vytvářely dojem hvězd na obloze.

"Nechám tě převléct a počkám na tebe v jídelně.
Viktor tě přivede.Pospěš si má maličká, chci ti ukázat něco z naší, teď i z tvojí historie."
Políbil jsem ji lehce na čele.

Trochu zkameněla pod chladnými rty, ale pak se přitiskla blíže a stoupla si na špičky.
Váhavě se dotkla svými rty mých. Lehce jako zašimráním se otřela o mé rty a tiše zašeptala:
"Přijdu brzy, Desmode" poslední slovo jí sklouzlo z úst velmi svádivě a dráždivě.

Trhavě jsem se nadechl, pokynul Viktorovi a odešel....



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama